MENU
Pavla Mládková
koučka a lektorka osobního rozvoje

Články

Proč nejsou muži „úplně nemožní“ a co by se od nich měly ženy naučit.

Nejednou jsem ve svém životě zaslechla: „Ti chlapi jsou úplně nemožní, nezvládají dělat víc věcí najednou (…oproti nám ženám).“ Do debaty jsem se nikdy moc nevměšovala, protože bych možná dopadla podobně, jako „ti chlapi“. Tento mýtus nadále přetrvává ve společnosti, a přitom vědecké výzkumy nikdy jednoznačně nepotvrdily, že by ženy byly v tzv. multitaskingu, což je dělání více věcí současně, lepší. A navíc, multitasking pro nás vůbec nemusí být užitečný.

Vědci se tématikou multitaskingu začali intenzivně zabývat zejména díky masovému rozšíření digitální komunikace a jejímu vlivu na práci, studium a bezpečné řízení automobilu. Asi vás nepřekvapí, že studie došly k jednoznačnému závěru, že používání mobilního telefonu zhoršuje kvalitu studijních i pracovních výsledků a zpomaluje reakce řidiče na aktuální situaci v provozu. A to bez ohledu na pohlaví. Pokud si dívky myslíte, že při přípravě na zkoušku můžete chatovat s přáteli a dívat se na seriál a váš mozek vstřebá učivo rychle a dobře, jenom proto, že jste ženy, tak se mýlíte. V tomto ohledu jsme všichni na jedné lodi. Naše výkonnost je nízká, kvalita mizerná a času promarníme více, než kdybychom věci dělali postupně: čili nejprve vyřídíme chat s přáteli, vypneme mobil a zaneseme ho do vedlejšího pokoje, naučíme se na zkoušku, a nakonec se „za odměnu“ podíváme na film.

Většina výzkumů multitaskingu je založena na tom, zda jsme schopni souběžně zapojovat mozek v různých úkolech jako je počítání, třídění, psaní, a pak srovnává, jak rychle a přesně děláme tyto věci souběžně a jak zvlášť. Téměř 98 % zkoumaných jedinců selhávalo a potvrdila se tak hypotéza, že pokud děláme více věcí současně, kvalita jde dolů, roste počet chyb a celkový čas neušetříme. Výzkumy ovšem objevily, že existuje vzácná skupina jedinců, tzv. supertaskerů, kteří i při zaměstnání mozku více úkoly podávaly stejně dobré, mnohdy i lepší výkony, než když plnili úkoly samostatně. Ale „supertaskery“ najdeme jak mezi ženami, tak mezi muži a odhaduje se, že tyto výjimečné schopnosti mají pouze 2 lidi ze sta. Takže dámy, zase nic.

Podívejme se ale na jiný typ multitaskingu, který historicky zavdal příčinu ke stvoření mýtu: „ženy zvládají dělat více věcí najednou“. Jde o koordinaci domácích prací a péči o děti. V této oblasti existují jen teoretické modely a uvedené obecné tvrzení čerpá zřejmě z ženami tolik dokola omílaného stěžování: „ti chlapi doma nejsou schopni dělat víc věcí současně.“ Pravděpodobně tomu tak bude. Schopnost žen současně vařit, pomáhat s domácími úkoly, přitom si kulmovat vlasy a pít kafe totiž nepramení z naší genetické predispozice, ale z dlouhodobého „výcviku“. Poté, co se narodí dítě, je to většinou žena, která se musí naučit zvládat víc věcí zároveň, protože ji k tomu okolnosti donutily, a postupem času si osvojí dovednost, jak si práci naplánovat tak, aby zvládala propojovat víc různých činností. Například dopředu ví, že brambory se vaří určitou dobu a v tomto mezičase může zvládnout úkol s dětmi, než se uvaří voda na kafe, nahází prádlo do pračky, zatímco pračka pere, zalije kafe a posadí druhé dítě na záchod, mezitím než kafe vychládá, zbývá několik minut na podepsání úkolů, pak utřít dítě, slít brambory… Nejsme lepší než muži, jsme jen lépe vycvičené.

Muži se multitaskingu v domácnosti intuitivně brání a dělají dobře. Přebíhání z jedné činnosti do druhé náš mozek vyčerpává, zahlcuje, ubírá nám to sílu a energii a objektivně nám to zhoršuje náladu. Protože my ženy, jsme k souběžnému provádění domácích prací od mládí vycvičeny, většina z nás zvládá způsobené psychické utrpení lépe jako muži. Není se ale čím chlubit. Pro naše zdraví a osobní štěstí je mnohem lepší soustředit se vždy jen na jednu věc, intenzivně a celou svou myslí.

V životě nejde o to dělat ze sebe roboty a zakládat si na tom, co jsme schopni všechno zároveň stihnout. Multitasking nevede lidstvo dopředu, ale do něčeho zcela jiného. Výsledek je, že máme za den zdánlivě splněno, ale jsme naštvaní, vyčerpaní a kromě toho máme připálený oběd i vlasy, tři hrubky v domácím úkolu, studené kafe, které ani nevíme, jak chutnalo, zapomenuté prádlo v pračce a špatně utřené dítě. Pokud se na činnosti plně koncentrujete, máte je zvládnuty rychle a dobře a ještě z nich máte radost. Vyhraďte si čas na vaření, čas na děti, čas na odpočinek u kávy. Vše dělejte soustředěně a plně si práci i relaxaci vychutnejte. Najednou zjistíte, že máte víc času i víc energie. Nevymlouvejte se, že to nejde.

Při multitaskingu nepracujeme totiž efektivně, ale přesně naopak. Domácí práce i vaření nám zabere mnohem víc času, protože nemáme kapacitu si činnost efektivně promyslet a naplánovat. A navíc, je vědecky prokázáno, že určití jedinci často dělají víc věcí najednou ne proto, aby jich více stihli udělat, ale proto, že nejsou schopni se soustředit na jednu věc a dělat ji pořádně. Proto přeskakují z jedné činnosti na druhou, pobíhají sem a tam, předstírají zaneprázdněnost a kde nic tu nic.

Důkazy jsou neúprosné. Pouze plné soustředění na jednu věc vede ke kvalitnímu výsledku, kvalitním vztahům, kvalitnímu životu. Raději buďte se svým partnerem/partnerkou hodinu denně v plné přítomnosti než celý den s mobilem v ruce. Když jíte, vychutnávejte si jídlo a nechatujte s přáteli. Když vaříte, uvědomujte si, co děláte, jaké suroviny používáte, jak jsou kvalitní a odkud se vzaly a nekulmujte si při tom vlasy. Když přijde dítě ze školy, soustřeďte se jenom na něho, jak se mělo, co zažilo, s čím potřebuje pomoct a neluxujte při tom. A pokud už musíte dělat více činností v domácnosti zároveň, pokuste se vždy co nejrychleji „přepnout“ a vnímat jen tu činnost, co zrovna děláte.

Proto ženy, nevysmívejme se mužům, když se plně soustředí na jedinou činnost a nejsou schopni nás u toho vnímat, zkrátka jen šetří energii a udržují se v klidovém stavu. A vy muži, ulevte ženám od přetlaku domácích prací a náporu dětí, protože souběh činností je pro nás vysoce stresující, ničí nám zdraví, bere energii a zhoršuje náladu a o takové domácí prostředí určitě ani vy nestojíte.

Pavla Mládková

Zpět na seznam článků